Prvopočátky dopravních pásů sahají až do 19. století. V roce 1901 se jedna švédská firma pustila do zdokonalování těchto přepravníků použitím nových ocelových komponentů. Pásové dopravníky se staly inspirací pro eskalátory, bez nichž bychom si dnes už stěží uměli představit třeba metro nebo obchodní centra.  Rovněž se ze základů těchto dopravníků zrodily pojízdné chodníky (k vidění třeba na velkých letištích). S náročnějšími požadavky jsou konstrukce pásových dopravníků vyráběny nejen z černé oceli, ale i z nerezu a pro lehké konstrukce se volí hliník. Nejdelší doložená přeprava pomocí dopravních pásů je známá v západní části Sahary. Dopravuje asi na vzdálenost 100 km vytěžené fosfáty.

Další využití

• Pásové dopravníky jsou nezbytnou součástí tepelných elektráren, kde obstarávají přesun fosilního paliva ze skladů k jednotlivým uhelným mlýnům.
• V potravinářském průmyslu se pásové dopravníky osvědčily na mnoha místech. Pomáhají přesunovat výrobek během výroby po jednotlivých stanovištích, z výroby na balení a do skladu.
• K vidění je například i přeprava zavazadel na letištích, kdy jsou vytvořeny celé koridory pro směrování zavazadel na správné místo.